I přes stále vzrůstající počet vědeckých studií zkoumajících účinky EO nebo jejich složek, je velmi málo studií prováděných na ženách v období těhotenství. Jedním z hledisek je samozřejmě etika a náročnost takovou studii realizovat.
Na základě studií dělaných in vitro nebo na zvířatech se usuzuje na možné, nebo prokázané negativní účinky některých EO právě na plod v děloze. Tyto oleje jsou kontraindikované v těhotenství, a to především v 1. trimestru. Více jsme o nich psaly zde.
Placenta funguje jako přirozená bariéra proti pozitivním a neutrálním molekulám a molekulám s větší molekulární hmotností než 1000. Éterické oleje mají většinou menší molekulární hmotnost než 250 a negativní náboj. Navíc jsou lipofilní, takže jejich průchod buněčnou membránou je poměrně snadný.
Skrze placentu se k embryu dostávají živiny a kyslík z matčiny krve. Placenta tedy není dostatečnou bariérou mezi krví matky a plodu a k plodu se dostávají i chemikálie, jako např. léky (potažmo složky EO).
Když výsledky studií shrneme, placenta je pro prostupná pro EO. Můžeme předpokládat možný účinek jednotlivých složek EO na vývoj plodu v děloze.
Dle Tisserand (2014) placentou prochází např. 1,8- cineol, kafr, myristicin (cituje jednotlivé studie, které to prokázaly).
Pracujete-li s těhotnými ženami, je jistá obezřetnost při používání EO v těhotenství na místě.
TISSERAND, Robert a Rodney YOUNG. Essential oil safety: a guide for health care professionals. Second edition. Edinburgh: Elsevier, 2013. ISBN 9780443062414.
PRICE, Shirley a Len PRICE. Aromatherapy for Health Professionals. Fourth edition. Edinburgh: Elsevier, 2014. ISBN 9780702035647